Vodu z kohoutku nepijte, může způsobit onemocnění, pijte jen balenou. Mléko jen trvanlivé nebo pasterované.
Britské středisko cestovní medicíny NaTHNaC řadí žloutenku typu A mezi očkování doporučená všem cestovatelům do Albánie a břišní tyfus přidává těm, kdo pojedou mimo běžné turistické trasy nebo se budou stravovat v horších hygienických podmínkách. Obě nemoci se přenášejí kontaminovaným jídlem a vodou. Z toho plyne praktické doporučení: dbát na hygienu rukou, u vody se držet balené, převařené nebo filtrované — a stejné pravidlo platí pro led.
Albánská kuchyně vychází hlavně z turecké, od 90. let přibyl italský vliv. Typické jsou dušené pokrmy jako tasqebap z jehněčího s rajčaty a cibulí, zapečené jehněčí s rýží a jogurtem (tavë kosi, někdy označované za národní jídlo) nebo tiranský fërgesë ze zapečeného sýra, zeleniny a vajec. Všude se prodává byrek, listové těsto plněné špenátem, sýrem, masem nebo bramborami. Z masa se jí qofte (masové kuličky) a grilované maso zgarë, kolem Gjirokastëru qifqi, smažené rýžové kuličky.
Byrek, qofte nebo pečená kukuřice ze stánku patří k albánským ulicím. NaTHNaC ale u země řadí žloutenku typu A mezi očkování doporučená všem a tyfus přidává cestám mimo turistické trasy. Pečené a smažené jídlo podávané horké je nízkorizikové. Opatrnost si zaslouží domácí mléčné výrobky z trhů, saláty a nápoje s ledem.
Albánská kuchyně je hodně masitá a grilovaná, ale díky středomořským vlivům (zelenina, sýry, luštěniny) se vegetariánská jídla najdou skoro všude — plně veganská volba bývá mimo Tiranu omezená.
Pivo v baru 1,50–3 € (květen 2026), asi 140–280 ALL při kurzu 94 ALL/€. Velikost zdroj neuvádí.
Celostátní zákaz pití na veřejnosti Albánie nemá, pivo na lavičce v parku nebo na pláži je běžné. Viditelná opilost se ale bere jako neúcta.
Albánie zálohový systém na PET lahve a plechovky nemá, obaly se netřídí tak důsledně jako v EU.