Držení a distribuce nelegálních drog je trestné podle zákonů jednotlivých států, tresty se pohybují od pokut po vězení v řádu let, u větších množství i doživotí. Některé státy (např. Jižní Austrálie, ACT) dekriminalizovaly držení malého množství marihuany pro osobní potřebu (řešeno pokutou místo trestního řízení), na federální i zbylé státní úrovni ale zůstává nezákonná.
Zákon nevyžaduje nosit doklad totožnosti u sebe, pro jistotu (např. při nákupu alkoholu) je ale praktické mít kopii pasu.
Pití alkoholu na veřejných prostranstvích (ulice, parky, pláže) je v řadě míst zakázané nebo omezené vyhláškou konkrétní obce — přísná omezení mají hlavně Severní teritorium a Západní Austrálie, v Novém Jižním Walesu se zákazy liší ulice od ulice.
E-cigarety se smějí prodávat jen v lékárnách: od 1. 10. 2024 je dospělí dostanou po konzultaci s lékárníkem i bez předpisu, s nejvýš 20 mg nikotinu na ml. Cestující si pro vlastní potřebu smí přivézt nejvýš 2 e-cigarety, 20 náplní a 200 ml náplně. Kouření je zakázané ve vnitřních veřejných prostorách a ve veřejné dopravě.
Volné stanování je v mnoha částech Austrálie (státní lesy, odlehlé oblasti) povolené, v národních parcích je téměř vždy nutné rezervovat vyhrazený kemp a zaplatit poplatek. Za sezóny požárů (bushfire season, podle státu zhruba říjen–duben) může být otevřený oheň zcela zakázaný (total fire ban) a je nutné sledovat aktuální vyhlášky.
Spaní v autě/karavanu je v Austrálii běžnou a oblíbenou formou cestování, hlavně na dálkových trasách a v odlehlém vnitrozemí (outback). Pravidla o volném přenocování ale stanovují jednotlivé obce a státy — ve velkých městech a na turisticky exponovaných pobřežích to bývá zakázané nebo omezené na vyhrazená místa, mimo ně je to naopak běžné a tolerované.
Rekreační drony do 2 kg lze létat bez licence, ale s dodržením zón (letiště, národní parky, soukromé pozemky) a registrací u úřadu CASA nad určitou hmotností. V řadě národních parků a města je létání s drony úplně zakázané.
Fotografování na veřejnosti je obecně volné, u posvátných domorodých míst (např. některé části Uluru) jsou ale kulturní omezení na fotografování konkrétních lokalit, na místě jsou vyznačené.
Vývoz předmětů z chráněných domorodých kulturních dědictví a výrobků z ohrožených živočišných druhů (např. korály, mušle, výrobky z domorodého umění bez certifikátu) je zakázaný nebo vyžaduje povolení.
Australská dopravní pravidla (pravidlo 25): bez dopravní značky 50 km/h v zastavěné oblasti.
Na krátkodobý pobyt platí v Austrálii průkaz z EU jen spolu s mezinárodním řidičským průkazem nebo s úředně ověřeným anglickým překladem. Podrobnosti se liší podle státu. Potřebný je průkaz podle Ženevské úmluvy z roku 1949.
Zákonem vyžadované minimum je nižší než v Evropě, výstražný trojúhelník ani reflexní vesta nejsou povinné, přesto se doporučují — hlavně na dálkových trasách vnitrozemím s minimem provozu.
Celostátní povinnost neexistuje. V horských oblastech (Snowy Mountains v Novém Jižním Walesu, Victoria) se v zimě na horských silnicích ke lyžařským střediskům běžně vyžadují sněhové řetězy.
Rozsvícená světla přes den nejsou zákonem vyžadována, na dálkových venkovských trasách se ale doporučují kvůli lepší viditelnosti a riziku srážky se zvěří (klokani).
Do šesti měsíců sedačka otočená proti směru jízdy, od šesti měsíců do čtyř let sedačka s vlastním postrojem, od čtyř do sedmi let podsedák nebo sedačka. Od sedmi let stačí bezpečnostní pás. Sedačka musí mít australskou normu AS/NZS 1754 — evropská značka ECE tady neplatí, takže si ji objednejte u půjčovny a nevozte vlastní. Jednotlivé státy se v detailech mírně liší.