Pohostinnost je velmi ceněná — hosta se zvykne přivítat chlebem a solí. Formálnost a zdvořilost hrají velkou roli, oslovování jménem a otčestvím (jménem po otci) je znakem úcty. Při návštěvě domácnosti se nosí drobný dárek (lichý počet květin, nikdy žluté), boty se zouvají u dveří.
Fotografovat policisty, vojáky, vládní budovy a kritickou infrastrukturu je nezákonné. Britské ministerstvo zahraničí to uvádí jako výslovný zákaz, ne jako doporučení. Drogy se trestají tvrdě: za držení včetně malého množství konopí hrozí až pět let vězení, za pašování a závažnější delikty až 25 let a vysoké pokuty. Styk osob stejného pohlaví je sice legální, ale společnost zůstává konzervativní a LGBT+ komunita je velmi málo viditelná — jen málokdo o své orientaci mluví otevřeně. Veřejné projevy náklonnosti tedy narazí.
Nový rok (1.–2. 1.), Pravoslavné Vánoce (7. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), Radunica / památka zesnulých (pohyblivé, 9. den po pravoslavných Velikonocích), Svátek práce (1. 5.), Den vítězství (9. 5.), Den nezávislosti (3. 7.), Den říjnové revoluce (7. 11.), Vánoce (25. 12.).
Běloruský zákoník práce staví pětidenní týden jako výchozí variantu. Článek 124 dává zaměstnavateli na výběr mezi pětidenním týdnem se dvěma dny volna a šestidenním s jedním, vždy po dohodě s odborovou organizací; v praxi převládá pětidenní. Článek 112 stanovuje horní hranici plné pracovní doby na 40 hodin týdně.
Ramadán běžný chod Běloruska neovlivňuje. Podle oficiálního státního portálu je z více než 3 400 náboženských obcí (stav k lednu 2024) muslimských jen 24 obcí a devět mešit. Pro srovnání: pravoslavných chrámů je přes tisíc, katolických kostelů 499 a protestantských obcí také přes tisíc. Islám je v zemi historicky přítomný — hlavně u tatarské menšiny — ale početně okrajový, takže na otevírací dobu, dopravu ani stravování nemá dopad.
Obvykle jen zaokrouhlení nahoru