Kuzuzangpo (Kuzuzangpo la) — dobrý den / ahoj Kadinche (la) — děkuji La — zdvořilostní částice přidávaná na konec vět Log jay — na shledanou
Předměty (i peníze) se podávají a přijímají oběma rukama nebo pravou rukou s levou dlaní podepírající loket, nikdy jen levou rukou. Před vstupem do domu, chrámu nebo dzongu se zouvá obuv. Ukazování chodidly na lidi nebo na sochy Buddhy je nezdvořilé.
Pro turisty není národní oděv (gho pro muže, kira pro ženy) povinný, ale při vstupu do dzongů a klášterů se vyžaduje zahalená ramena a kolena — dlouhé rukávy a kalhoty nebo sukně přes kolena. Bhútánci sami mají nošení tradičního oděvu ve školách, úřadech a při formálních příležitostech povinné ze zákona.
Ve svatyních a hlavních obřadních síních dzongů se nefotí, mimo ně (nádvoří, taneční prostranství) obvykle ano — v nejistotě je nejlepší zeptat se průvodce. Hlasitý hovor a ukazování prstem na sochy či mnichy se považuje za neuctivé.
Většina svátků se řídí lunárním bhútánským kalendářem a datum se rok od roku posouvá, hlavní jsou: Novoroční svátky (leden/únor podle lunárního kalendáře) Birthday krále (21.–23. února) Coronation Day (červen) Den nezávislosti (srpen) Národní svátek — výročí korunovace prvního krále (17. prosince) K tomu regionální tshechu — vícedenní náboženské festivaly s maskovanými tanci, největší jsou Paro Tshechu (jaro) a Thimphu Tshechu (podzim).
Ceny bývají pevné, smlouvání není zavedená praxe jako jinde v jižní Asii.