Certifikát chtějí jen po cestujících od 9 měsíců, kteří přijíždějí ze země s rizikem žluté zimnice — počítá se i přestup delší než 12 hodin. Při přímé cestě z Česka nebo s přestupem v Evropě se nevyžaduje.
Kromě běžného očkovacího kalendáře se většině cestujících doporučuje očkování proti hepatitidě A a břišnímu tyfu. Podle oblasti, délky pobytu a toho, co budete dělat, se zvažuje i očkování proti chikungunye, choleře, hepatitidě B, japonské encefalitidě a vzteklině.
EHIC na Filipínách neplatí, cestovní zdravotní pojištění je nutné zejména kvůli riziku evakuace z odlehlých ostrovů.
Malárie přetrvává celoročně jen v 9 provinciích (např. Palawan mimo město Puerto Princesa, Sultan Kudarat), v Manile a většině turistických oblastí nehrozí. Horečka dengue je rizikem po celé zemi celoročně, s nárůstem v období dešťů.
NaTHNaC řadí u Filipín žloutenku typu A i břišní tyfus mezi očkování doporučená většině cestovatelů a choleru přidává humanitárním pracovníkům a lidem v oblastech se špatným přístupem k nezávadné vodě. Pít proto výhradně balenou, převařenou nebo filtrovanou vodu — na Filipínách je běžně dostupná i ve formě doplňovaných barelů. Led mimo zavedené podniky raději ne.
Soukromé nemocnice v Manile, Cebu a dalších velkých městech mají dobrou úroveň, na odlehlejších ostrovech je dostupnost i kvalita péče výrazně nižší a často je nutná evakuace do většího města.
Konzultace u lékaře v soukromé nemocnici v Metro Manile, 2026. Cenu si stanovuje každý lékař sám, typicky v rozmezí 700–1500 PHP.
Filipíny mají po tvrdé protidrogové kampani z minulých let nadále velmi přísný postih držení i malého množství drog. Léky s obsahem opioidů nebo psychotropních látek doporučeno vozit v originálním balení s lékařskou zprávou.
Většina země leží nízko, mírné riziko výškové nemoci se týká jen treků na nejvyšší vrcholy jako Mt. Apo (2954 m) na Mindanau nebo oblíbený východ slunce na Mt. Pulag (2926 m) na Luzonu.