U drog platí nulová tolerance a za držení, užívání, výrobu i pašování hrozí dlouhé vězení nebo trest smrti. Nezákonné jsou i všechny výrobky z konopí, včetně léčebného, olejů, krémů, CBD a náplní do e-cigaret. Letiště skenují i zavazadla cestujících v tranzitu a policie, hlavně na Bali, dělá razie v podnicích pro cizince, pozitivní test z moči či krve znamená zatčení. V některých podnicích drogy nabízejí jako vzorek zdarma.
Pas nebo pobytovou kartu (KITAS, KITAP) musíte mít u sebe vždy.
V provincii Aceh platí šaría a pití, výroba i prodej alkoholu jsou zakázané i pro nemuslimy, trestem je veřejné bičování. V turistických oblastech se prodávají padělky značkového alkoholu s metanolem, i v licencovaných barech, obchodech a hotelech, a lidé na ně umírají. Metanol se nedá poznat chutí ani čichem.
Indonésie má jednu z nejvyšších měr kouření na světě, přesto platí zákaz kouření v mnoha veřejných budovách, nákupních centrech a hromadné dopravě. Elektronické cigarety jsou od roku 2018 zdaněné a prodej mladistvým zakázán.
Článek 15 vyhlášky ministerstva obchodu č. 20/2014 dovoluje prodat alkohol jen zákazníkovi od 21 let, který se prodavači prokáže průkazem. Platí pro obchody i pro hotely, restaurace a bary.
Volné kempování je možné hlavně v rámci treků na sopky (Rinjani, Bromo, Ijen) s registrací u parku a často povinným místním průvodcem, mimo organizované treky se v hustě obydlené zemi kempuje jen výjimečně.
Rekreační dron do 2 kg pro dospělého nepotřebuje povolení ani registraci, max. výška letu 150 m a min. 15 km od letišť. Přísně zakázané je létání nad chrámy (u významných balijských svatyní platí 5km ochranné pásmo) a nad davy lidí, hrozí zabavení drona i pokuta.
U hinduistických chrámů na Bali se očekává úcta — nefoťte se v modlitebních zónách ani na posvátných místech bez svolení. V provincii Papua a v blízkosti vojenských objektů může fotografování vzbudit nežádoucí pozornost úřadů.
Ze země se nesmějí vyvážet mořské suvenýry, jako korály a mušle, ani nerosty, třeba sopečné horniny.
Na dálnicích s dělicím pásem lze místy narazit na značené úseky až 120 km/h, běžný placený toll road má strop 100 km/h.
Indonéský zákon o silničním provozu (UU 22/2009) číselný limit alkoholu nestanoví. Řidič musí řídit s plnou koncentrací a vysvětlivka k čl. 106 výslovně uvádí, že ji narušuje i alkohol. Za porušení hrozí až 3 měsíce vězení nebo pokuta do 750 000 IDR (čl. 283). Počítejte proto s nulovou tolerancí.
Samotný domácí řidičský průkaz v Indonésii neplatí. Řídit jde s mezinárodním řidičským průkazem vyřízeným před odjezdem spolu s domácím, na motorku musí oba zahrnovat skupinu A. Místní průkaz dostane jen cizinec s pobytovou kartou KITAS.
Půjčovny aut je běžně vydávají spolu s vozem, vymáhání na silnici není přísné jako v Evropě.
Motorky musí svítit i ve dne (čl. 107 odst. 2 zákona č. 22/2009 o silničním provozu), což se týká i skútrů půjčených na Bali. Auta svítí jen v noci a za zhoršené viditelnosti.
Zákon o silničním provozu autosedačky výslovně nevyžaduje a v praxi (včetně taxi) se běžně nepoužívají ani nenabízejí.