Salám – Ahoj/Dobrý den
Íránská pohostinnost se pojí se zvykem zvaným taarof – zdvořilostní rituál, kdy se nabídky (jídlo, placení účtu, cena u řemeslníka) z principu nejdřív odmítají a přijímají až po opakovaném naléhání, a stejně tak funguje i naopak, když něco nabízí hostitel. Rodina a pohostinnost k hostům patří k ústředním hodnotám, čaj se podává téměř při každé příležitosti.
Zahalování je pro ženy povinné ze zákona bez ohledu na národnost či vyznání, a to od chvíle příjezdu: šátek zakrývající vlasy, volné oblečení zakrývající paže a nohy, tunika sahající aspoň do poloviny stehen. Muži by se měli vyhýbat kraťasům a tílkům mimo sportoviště a bazény. Na plážích platí oddělené prostory pro muže a ženy, evropský styl plavek se veřejně nenosí.
Palec nahoru má v Íránu urážlivý význam podobný vztyčenému prostředníku na Západě, proto se mu radši vyhněte. Neukazujte na lidi ukazováčkem, nemiřte chodidly na druhou osobu a nedávejte nohy na stůl. Fyzický kontakt mezi mužem a ženou na veřejnosti (i mezi partnery) se nedoporučuje, smrkání a říhání na veřejnosti se považuje za nezdvořilé.
Hlavním svátkem je Nourúz (perský Nový rok) o jarní rovnodennosti kolem 20.–21. března, který se slaví celý týden a končí tradičním výletem do přírody na Sízdah bé-dar (13. den svátků). Dalšími státními svátky jsou výročí islámské revoluce (11. února) a Den republiky, k nim se přidávají šíitské svátky podle islámského lunárního kalendáře (např. Ášúra, Arba'ín, Íd al-Fitr po ramadánu, Íd al-Adha) – jejich přesné datum se každý rok posouvá a upřesňuje až podle pozorování měsíce.
V roce 2026 probíhá ramadán přibližně od 17. února do 19. března a bezprostředně po něm následuje svátek Íd al-Fitr, který se ten rok neobvykle potkává s Nourúzem. Přes den je na veřejnosti zakázáno jíst, pít i kouřit – platí to i pro cizince, řada restaurací přes den zavírá nebo zakrývá výlohy a otevírá až po západu slunce.
pár desítek tisíc rialů nosiči/pokojské