NaTHNaC u Islandu neuvádí žloutenku typu A, břišní tyfus ani choleru — žádnou z nemocí přenášených kontaminovaným jídlem a vodou. Doporučené očkování se omezuje na tetanus a u vybraných skupin na vzteklinu, přičemž vzteklina se u islandských zvířat nikdy nevyskytla. Jídlo a voda mimo kohoutek nepředstavují na Islandu zvláštní riziko.
Klasikou je jehněčí maso (lamb), ať už grilované nebo v polévce kjötsúpa. Skyr, islandský mléčný výrobek podobný jogurtu, se jí k snídani i jako dezert. Legendární je hot dog (pylsur) z jehněčího a hovězího masa, prodávaný na stáncích po celé zemi. Mezi tradiční, dnes už spíš turisticky exotické pokrmy patří hákarl (zkvašený žralok) a hangikjöt (uzené jehněčí), obojí typicky spojené s Þorrablót, zimní hostinou na počest starých islandských tradic.
Pylsur (hot dogy) ze stánku jsou islandská klasika a NaTHNaC u země neuvádí žádnou nemoc přenášenou jídlem a vodou. Stánky podléhají stejné hygienické regulaci jako restaurace. Jediné, co je opravdu na vlastní riziko, jsou tradiční speciality typu hákarl — a to spíš kvůli chuti než hygieně.
Reykjavík má na velikost města nečekaně bohatou veganskou a vegetariánskou scénu — adresář HappyCow tu eviduje desítky podniků, od kaváren po plnohodnotné restaurace. Mimo hlavní město je nabídka řidší, ale i běžné restaurace a čerpací stanice dnes standardně nabízejí bezmasou variantu. Počítejte s cenami: Island patří k nejdražším zemím Evropy bez ohledu na to, co jíte.
Průměrná cena čepovaného piva v baru nebo restauraci, 2026 — Island patří k nejdražším zemím na alkohol v Evropě kvůli vysoké spotřební dani.
Pití na ulici, v parcích nebo na parkovištích není tolerováno, i když zákon cílí spíš na výtržnosti než na samotné držení nápoje. V soukromí (pokoj, kemp, karavan) je pití bez omezení.
Island zavedl celostátní zálohový systém na PET lahve a plechovky už v roce 1989 — jde o jeden z prvních na světě. Zálohu vybírá a vrací společnost Endurvinnslan na desítkách sběrných míst po celé zemi, návratnost obalů je kolem 85 %.