Italové pořád platí u pokladny nejčastěji hotově, hlavně drobné nákupy do 50 €. Hotovosti ale ubývá a hlavní alternativou jsou karty, přibývá i placení mobilem (Banca d'Italia, průzkum 2024).
Každý obchodník i poskytovatel služeb musí v Itálii ze zákona přijmout platbu aspoň jednou debetní a jednou kreditní kartou, a to u jakékoli částky. Kdo platbu kartou odmítne, dostane od 30. 6. 2022 pokutu 30 € plus 4 % z odmítnuté částky.
90–175 USD, kurzem zdroje 1,10 USD/€ asi 82–159 € (září 2026): hostel nebo levné ubytování, levné jídlo a místní doprava.
Polední menu pro pracující (pranzo di lavoro) o několika chodech v Římě 12–18 € ve všední den (2026).
Postel v hostelu v Římě 25–60 € za noc (2026).
Bankomaty přímo bank si za výběr zahraniční kartou často nic neúčtují, například BNL nebo poštovní Postamat. Poplatek vlastní banky se platí zvlášť.
Na terminálu i v bankomatu vždy zvolte platbu v eurech, ne v přepočtu na koruny — dynamická konverze měny (DCC) používá výrazně horší kurz, než jaký nabídne vlastní banka.
Placení mobilem u pokladny v Itálii přibývá, hlavní alternativou k hotovosti jsou ale pořád karty (Banca d'Italia, průzkum 2024).
Spropitné se v Itálii nečeká, stačí nechat euro nebo dvě. Většina restaurací mimo Řím účtuje poplatek za stolování (coperto), který spropitné není. Na kartu se spropitné přidat nedá.
Na jihu vám obchodník někdy sám dá slevu, když si ho získáte.
Většina italských měst vybírá místní poplatek za ubytování (tassa di soggiorno) zhruba 2–7 € za osobu a noc podle kategorie a města, obvykle max. za prvních 5–10 nocí. Benátky navíc od roku 2026 vybírají zvláštní poplatek 5–10 € za jednodenní návštěvníky (bez přenocování) o 60 vybraných dnech v roce, a Řím od února 2026 zavedl 2 € vstupné k Fontána di Trevi.
Nárok mají jen lidé s bydlištěm nebo domicilem mimo EU, u nákupu nad 70 € včetně DPH (do konce roku 2024 platila hranice 154,94 €).
