Japonsko uznává jen mezinárodní řidičský průkaz podle Ženevské úmluvy z roku 1949 — český (vídeňský) řidičák samotný nestačí. Pro řidiče z Německa, Francie, Švýcarska a několika dalších zemí navíc Japonsko vyžaduje úřední překlad domácího průkazu.
Klasické sdílení jízd (soukromí řidiči) je v Japonsku prakticky zakázané. Uber v Japonsku funguje jen jako aplikace pro přivolání licencovaného taxíku, ne jako běžný rideshare ze Západu. Nejrozšířenější místní aplikace je GO.
Základní jízdné metra v Tokiu za nejkratší vzdálenost, 2026 — roste podle vzdálenosti až na několik set jenů, jednodenní kupon na metro/tramvaje vyjde na 1 000 JPY.
Japonsko od dubna 2020 jako první země na světě vyžaduje u nově homologovaných modelů automatické rozsvěcení světel — auta tak prakticky vždy svítí, jakmile klesne okolní osvětlení, ne jen za tmy.