Jižní Korea patří k zemím s nejpřísnějšími protidrogovými zákony v Asii – marihuana je zařazená mezi nejtvrdší drogy a za pouhé držení hrozí až 5 let vězení nebo pokuta do 50 milionů wonů, za obchodování až 10 let. Zákon navíc platí extrateritoriálně: i legální užití konopí v zahraničí (např. v Kanadě nebo Nizozemsku) může korejský občan po návratu domů trestně stíhat, u cizinců hrozí přinejmenším zákaz vstupu do země.
Podle zákona o kontrole přistěhovalectví musí mít cizinec při sobě neustále pas nebo doklad o pobytu a na vyžádání ho předložit policii nebo imigrační kontrole; v praxi stačí u turistů kopie.
Pití alkoholu na ulici, v parku nebo u řeky (oblíbené je posezení s pivem podél řeky Han v Soulu) je běžné a legální. Některé parky v posledních letech kvůli stížnostem na nepořádek zavedly lokální zákazy, je vhodné se řídit místními cedulemi.
Kouření i vapování je zakázané ve většině veřejných vnitřních prostor (restaurace, kavárny, bary, úřady) a na vyznačených venkovních místech (nástupiště, okolí škol). Od dubna 2026 se e-cigarety regulují stejně přísně jako klasické cigarety, prodej jen ve specializovaných obchodech osobám nad 19 let.
Kempování je v Jižní Koreji velmi populární a síť oficiálních autokempů (auto camping) je hustá a dobře vybavená, včetně těch v národních parcích. Volné stanování mimo vyznačená místa v národních parcích je zakázané, jinde mimo chráněná území je běžně tolerované, pokud nejde o soukromý pozemek.
Zapůjčení a řízení auta je pro turisty spíš výjimkou (skvělá veřejná doprava), spaní v autě mimo kempy proto není typicky řešená ani vymáhaná oblast. Na placených parkovištích u dálničních odpočívadel bývá krátké přenocování tolerované, v centrech měst se nedoporučuje kvůli hustotě provozu a nedostatku míst k stání.
Drony nad 250 g je nutné registrovat, řada turisticky nejatraktivnějších míst (okolí paláce Gjongbokgung, N Soul Tower, národní parky) leží v zakázaných zónách a noční lety bez zvláštního povolení nejsou dovolené. Za létání v zakázané zóně hrozí pokuty v přepočtu v řádu tisíc eur.
Fotografování na veřejnosti je běžně v pořádku, přísně zakázané je u vojenských objektů a v okolí demilitarizované zóny mimo vyznačená vyhlídková místa v rámci organizovaných túr. Focení cizích lidí bez souhlasu a jeho sdílení na síti se nedoporučuje, zvlášť u žen – ochrana soukromí je vymáhaná přísněji než v Evropě.
Vývoz korejských starožitností a kulturních památek bez certifikátu od Ministerstva kultury je zakázaný. Zemědělské, rostlinné a živočišné produkty (včetně ženšenu ve větším množství) podléhají povolení, výrobky z ohrožených druhů (CITES) jsou zakázané úplně.
Jižní Korea vyžaduje mezinárodní řidičský průkaz, spolu s domácím platí až rok. Potřebný je průkaz podle Ženevské úmluvy z roku 1949.
Výstražný trojúhelník je povinný pro případ poruchy nebo nehody, jeho neumístění se pokutuje. Ostatní běžná evropská výbava (lékárnička, vesta) není zákonem vyžadována.
Plošná zákonná povinnost zimních pneumatik neexistuje, na horských expresswayích (např. k lyžařským střediskům) se ale při sněžení vyžadují alespoň sněhové řetězy.
Pro osobní automobily nejsou světla přes den povinná. Motocykly a skútry musí mít od roku 2007 tlumená světla rozsvícená vždy, od nastartování motoru.
§ 50 odst. 1 zákona o silničním provozu žádá, aby řidič dítě mladší šesti let usadil do dětského zádržného zařízení a teprve pak připoutal pásem. Pokuta je do 200 000 wonů (§ 160 odst. 2). Výšku ani hmotnost předpis nestanoví a starší dítě neřeší — úřední stránka o něm sama píše, že pás pro dospělé je i dítěti do 13 let nebezpečný a pomůcku doporučuje dál.