Základem většiny jídel je rýže s černými fazolemi (moros y cristianos nebo congrí) doplněná masem a smaženými banány (tostones, maduros). Mezi klasiky patří ropa vieja (dušené a natrhané hovězí maso v rajčatové omáčce), vaca frita (smažené hovězí), lechón asado (pečené vepřové) a různé verze pečeného kuřete. Polévka ajiaco, hustý guláš ze všeho, co je zrovna k dispozici, je považovaná za nejtypičtější kubánský pokrm vůbec. Kvůli dlouhodobému nedostatku potravin bývá skutečná nabídka v restauracích užší, než by odpovídalo tradičnímu jídelníčku — s výjimkou paladares zaměřených na turisty.
Kuba nemá žádný celoplošný zálohový systém na PET lahve ani plechovky. Třídění a recyklace odpadu jsou na ostrově kvůli chronickému nedostatku surovin a vybavení jen velmi omezené, obaly se v praxi spíš znovu využívají doma (naplnění pitnou vodou, skladování) než recyklují průmyslově.
Cena za rok 2026 v místní prodejně (400–500 CUP). V turistickém baru nebo restauraci zaplatíte spíš přímo v dolarech, cca 2–3 USD. Kvůli extrémní inflaci a propasti mezi oficiálním a neoficiálním kurzem pesa (viz Akceptace platebních karet) se orientujte raději podle dolarové ceny než podle přepočtu v CUP.
Voda z kohoutku se nedoporučuje pít nikde na ostrově, balená voda je ale běžně dostupná. Kvalita a čerstvost jídla mimo turistická zařízení kolísá kvůli chronickému nedostatku potravin a přerušovanému chladicímu řetězci (výpadky elektřiny). V paladares a hotelích pro turisty je jídlo obvykle v pořádku, u pouličních stánků mimo centra je namístě vyšší obezřetnost.
Pití piva nebo rumu na veřejnosti (ulice, pláž, park) je běžné a společensky přijímané, přísnější kontrola veřejného opilství jako v některých jiných zemích tu není zvykem.
Kubánská kuchyně je postavená na mase, rýži a fazolích a kvůli dlouhodobému nedostatku potravin bývá nabídka čerstvé zeleniny nestálá. Ve velkých městech a turistických střediscích se vegetariánské varianty (rýže s fazolemi, smažené banány, zeleninové omelety) najít dají, mimo ně je výběr o dost užší.
Pouliční občerstvení (pan con cerdo, pizza z okénka) je levné a mezi místními oblíbené, kvalita a hygiena ale kolísá kvůli přerušovanému chladicímu řetězci při výpadcích elektřiny. Doporučuje se volit stánky s viditelně velkým obratem a vyhýbat se syrovým nebo dlouho stojícím pokrmům.