NaTHNaC u Kuvajtu nedoporučuje očkování proti žloutence typu A ani tyfu plošně — obojí jen cestovatelům se zvýšeným rizikem, tedy při ubytování u místních nebo delších pobytech. Choleru u země neuvádí. Jediné konkrétní varování se týká MERS-CoV: vyhýbat se velbloudům, nepít syrové velbloudí mléko a nejíst nedostatečně tepelně upravené velbloudí maso.
Národním jídlem je machbús — dušená basmati rýže s jehněčím, kuřecím nebo rybou, provoněná šafránem, kardamomem, skořicí a sušeným citronem (lúmí). Pokrm má kořeny v beduínské kuchyni, kdy se jedno jídlo v hrnci připravovalo pro celou skupinu, a dodnes se podává na svatbách a svátcích jako gesto pohostinnosti.
Hygienické standardy jsou na dobré úrovni srovnatelné s vyspělými zeměmi, oblíbená je tzv. Food Street (ulice Amr Bin Al-Ás) s řadou stánků a bister.
Díky velké indické a libanonské komunitě je bezmasých možností dost — od specializovaných veganských restaurací po běžné indické a levantské podniky s bohatou bezmasou nabídkou.
Kuvajt je od roku 1965 suchou zemí — výroba, dovoz, prodej i konzumace alkoholu jsou zakázané pro místní i cizince bez výjimky, žádné hotely ani restaurace alkohol nenabízejí. Postih zahrnuje pokuty, vězení i deportaci.
Alkohol je v Kuvajtu nezákonný. Komu ho test najde v krvi, hrozí pokuta, vězení nebo vyhoštění a odebrání řidičského průkazu. Načerno vyrobený alkohol navíc bývá zdrojem otravy metanolem.
Kuvajt nemá celostátní zálohový systém na PET lahve ani plechovky. Třídění řeší dobrovolné komunitní iniciativy a soukromé recyklační firmy, které si na požádání vyzvedávají tříděný odpad přímo od domácností.
Kuvajtský zákon o silničním provozu (čl. 38 ve znění dekretu č. 5/2025) zakazuje řídit pod vlivem alkoholických nápojů, číselnou hranici ale nestanoví. Hrozí 1–2 roky vězení, pokuta 1 000–3 000 KWD nebo obojí, po nehodě víc. Počítejte proto s nulovou tolerancí.