V praxi vystačíte s francouzštinou nebo němčinou, lucemburština se hodí na pár zdvořilostí. Moien – Ahoj/Dobrý den Merci – Děkuji Addi – Na shledanou Entschellegt – Promiňte Proost – Na zdraví (přípitek)
Lucemburčané běžně přepínají mezi lucemburštinou, francouzštinou a němčinou i v jedné konverzaci — přes 200 000 lidí denně dojíždí za prací ze sousedních zemí, takže multijazyčnost je samozřejmostí. Ve společenském styku převládá spíš zdrženlivá zdvořilost než srdečná otevřenost, formální oslovení a podání ruky jsou běžné.
Oblečení je spíš konzervativní a upravené, hlavně kvůli velkému podílu bankovnictví a mezinárodních institucí — na běžnou turistiku ale stačí neformální praktické oblečení.
Zdvořilost a formálnost se cení vysoko, oslovování křestním jménem přichází až po vzájemném svolení. Vzhledem k mnohojazyčnosti je slušné zeptat se, jakým jazykem člověk preferuje mluvit.
Nový rok (1. 1.), Velikonoční pondělí, Svátek práce (1. 5.), Den Evropy (9. 5.), Nanebevstoupení Páně, Svatodušní pondělí, Národní svátek/narozeniny velkovévody (23. 6.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Svátek Všech svatých (1. 11.), Boží hod a Štěpán (25.–26. 12.).
Muslimská menšina tvoří jen malou část populace, Ramadán běžný chod země nijak neovlivňuje.