Úřední je kantonština i portugalština.
Néih hóu – Dobrý den Joi gin – Na shledanou M̀h'gōi – Děkuji (za službu/pomoc) Dò jeh – Děkuji (za dárek) Deui m̀h jyuh – Promiňte
Macao spojuje čínskou tradici s portugalským dědictvím — vidět je to na architektuře, kuchyni i svátcích. Zdvořilost a klid v jednání se cení, hlasité veřejné konflikty se považují za trapné (ztráta tváře). Podávání a přijímání vizitek nebo dárků oběma rukama je gesto úcty.
Běžné oblečení je neformální a praktické, přizpůsobené vlhkému subtropickému podnebí. Na hlavních kasinových patrech stačí smart-casual, žabky, plavky a tílka ale nejsou vítané a u VIP herních stolů se často vyžaduje upravenější oblečení. V chrámech a kostelech se sluší zakrytá ramena a kolena.
Číslo 4 se v kantonštině podobá slovu smrt a v hotelech i výtazích se často vynechává. Jako dárek se nikdy nedávají hodiny (spojení se smrtí) ani ostré předměty. Ukazovat na lidi prstem se považuje za nezdvořilé, gestikuluje se spíš otevřenou dlaní. V kasinu se nedotýkejte cizích žetonů ani karet.
Nový rok (1. 1.), čínský Nový rok (3 dny, únor, datum se mění), Velký pátek a Bílá sobota, Tomb Sweeping Day / Čching-ming (začátek dubna), Svátek práce (1. 5.), Buddhovy narozeniny (květen, datum se mění), Drakoun lodí (červen, datum se mění), Den po Svátku středu podzimu (září/říjen, datum se mění), Národní den ČLR (1.–2. 10.), Svátek předků / Čchung-jang (říjen, datum se mění), Památka zesnulých (2. 11.), Slavnost Neposkvrněného početí (8. 12.), Den Macao S.A.R. (20. 12.).
Muslimská komunita v Macau čítá kolem 10 000 lidí, převážně zahraničních pracovníků z Bangladéše, Indie, Indonésie a Pákistánu (necelé 2 % populace). Ramadán běžný chod turistického Macaa nijak neovlivňuje, ve městě funguje jedna mešita.