Certifikát chtějí jen po cestujících od 1 roku, kteří přijíždějí ze země s rizikem žluté zimnice. Při přímé cestě z Česka nebo s přestupem v Evropě se nevyžaduje.
Kromě běžného očkovacího kalendáře (tetanus, spalničky) se doporučuje hepatitida A pro většinu cestovatelů a břišní tyfus, zvlášť mimo turistická centra. Hepatitida B a vzteklina se doporučují při delším pobytu nebo kontaktu se zvířaty. Žlutá zimnice se pro přímý přílet z Evropy nevyžaduje.
Malárie je soustředěná hlavně do atlantických autonomních regionů (RACCN, RACCS) a cukrovarnického pásu kolem Chinandegy, jinde v zemi je riziko nízké. Dengue (spolu s chikungunyou a zikou) se přenáší komáry Aedes po celé zemi celoročně, s vyšším výskytem v období dešťů.
NaTHNaC řadí u Nikaraguy žloutenku typu A i břišní tyfus mezi očkování doporučená většině cestovatelů — obojí se přenáší kontaminovaným jídlem a vodou. Choleru u země neuvádí. Pít proto balenou, převařenou nebo filtrovanou vodu, včetně vody na led.
Soukromé nemocnice ve větších městech (např. Hospital Metropolitano Vivian Pellas v Managui) mají mezinárodní standard, veřejné nemocnice mívají dlouhé čekací doby a omezené vybavení. Mimo hlavní města je dostupnost specializované péče výrazně horší.
Cena 2026 za běžnou konzultaci v soukromé klinice bez pojištění, cca 25 USD.
Léky s obsahem opioidů, silnějších benzodiazepinů a stimulancií se doporučuje vozit v originálním balení s příbalovým letákem a lékařskou zprávou nebo receptem, jinak hrozí problémy na hranici. Medicínské konopí je v Nikaragui nelegální i s lékařským doporučením ze zahraničí.
Nejvyšší bod je Mogotón na hranici s Hondurasem (2107 m), odlehlá lokalita mimo běžné turistické trasy. Sopky a vrcholy, které turisté běžně navštěvují (Masaya, Concepción, Mombacho, Cerro Negro), se pohybují do zhruba 1600 m, takže výšková nemoc není u Nikaraguy v praxi tématem.