MZV doporučuje cestovat do Pákistánu jen v nezbytných případech kvůli výraznému zhoršení bezpečnostní situace, s výjimkou provincií Balúčistán a Chajbar-Pachtúnchvá a Gilgit-Baltistánu, kam se cestovat nedoporučuje vůbec.
MZV nedoporučuje cestovat do provincií Balúčistán a Chajbar-Pachtúnchvá, na území Gilgit-Baltistánu a do pákistánské části Kašmíru kvůli riziku teroristických útoků a únosů cizinců. Nedoporučuje se ani pobyt v bezprostřední blízkosti hranice s Indií mimo hraniční přechod Wagah-Attari. Zvýšené riziko únosů panuje zejména v Balúčistánu a Chajbar-Pachtúnchvá.
Nejčastější jsou předražené taxíky a rikši bez domluvené ceny předem, podvodné směnárny vracející poškozené nebo padělané bankovky a samozvaní 'průvodci' u turistických atrakcí. Doporučuje se směňovat jen v bankách nebo licencovaných směnárnách a peníze vždy přepočítat na místě.
Pákistán zasahují časté záplavy a sesuvy půdy během monzunu (červenec–srpen), zejména v Paňdžábu a Sindhu. Země leží v seizmicky aktivní oblasti s pravidelnými zemětřeseními. V létě teploty v nížinách přesahují 45 °C, v horských oblastech naopak v zimě klesají k −20 °C s rizikem lavin.
Jedovaté hady zastupuje především zmije pilovitá (nejnebezpečnější had světa díky agresivitě a rozšíření u obydlených oblastí), kobra indická a zmije Russellova s vysokou úmrtností při neléčeném uštknutí. Ve venkovských oblastech se vyskytují i jedovatí škorpioni.
V konzervativní společnosti čelí ženy cestující samy zvýšené pozornosti a občasnému obtěžování pohledy či komentáři, zejména ve velkoměstech. Konzervativní oblečení a vyhýbání se osamělým místům po setmění situaci výrazně zlepšují.
Sex mezi muži je trestný podle koloniálního § 377 trestního zákoníku (až doživotí), reálně se tresty ukládají zřídka, ale zákon živí policejní šikanu a vydírání.