Úředním jazykem je francouzština, kterou se domluvíte všude včetně turistických oblastí. Zemí se mluví desítkami místních jazyků — na severu funguje jako obchodní lingua franca dioula, ve středu země baulština. V Abidjanu je běžný i nouchi, pouliční slang mísící francouzštinu s místními jazyky.
Pozdrav je zásadní součástí společenského kontaktu — vynechat ho a rovnou jednat se považuje za neslušné, obvykle se ptá na zdraví, rodinu nebo práci. Muži si podávají ruce, ženy se zdraví polibky na tvář (třikrát, střídavě). Ve skupině se zdraví nejdřív nejstarší, respekt k věku je silně zakořeněný.
Mimo pláž a bazén se doporučuje konzervativnější oblečení zakrývající ramena a kolena, zejména mimo Abidjan. Plavky patří výhradně na pláž nebo k bazénu.
Levá ruka se považuje za nečistou — jí se, podává a ukazuje pravou rukou. Přímý oční kontakt vůči starším nebo otci je nevhodný. Veřejné projevy náklonnosti mezi partnery se nedoporučují a fotografování lidí bez svolení je vnímáno jako vtíravé.
Nový rok (1. 1.), Den nezávislosti (7. 8.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), Svátek Všech svatých (1. 11.), Den míru (15. 11.), Vánoce (25. 12.) a pohyblivé křesťanské (Velikonoční pondělí, Nanebevstoupení) i muslimské svátky (Konec ramadánu, Svátek obětování, Narození proroka), jejichž přesné datum se řídí lunárním kalendářem.
Muslimové tvoří podle sčítání z roku 2021 asi 42,5 % populace, výrazně převažují na severu země. Během ramadánu bývají v muslimských oblastech omezené otevírací doby restaurací přes den.