Jídlo a pití

NaTHNaC u Portorika neuvádí břišní tyfus ani choleru a očkování proti žloutence typu A doporučuje jen cestovatelům se zvýšeným rizikem, tedy při ubytování u místních nebo cestách do venkovských oblastí. Portoriko je území USA a platí na něm americké hygienické standardy. Riziko, na které NaTHNaC upozorňuje, je komáří — v roce 2025 tam bylo potvrzeno 2 690 případů dengue.

Symbolem kuchyně je mofongo — utlučené fritované zelené banány plátano ochucené česnekem, často plněné masem nebo mořskými plody. K němu patří tostones (fritované plátky zeleného banánu) a arroz con gandules (rýže s holubím hráškem), považovaná za neoficiální národní jídlo. Typický je také lechón — celé sele pomalu pečené na rožni, kterému je věnovaná i turisticky vyhlášená "vepřová dálnice" Guavate. Kuchyně mísí španělské, africké a taínské kořeny.

Alcapurrias, bacalaítos nebo lechón z kiosků v Luquillu a Guavate jsou portorickou klasikou. NaTHNaC u ostrova neuvádí žádnou nemoc přenášenou jídlem a vodou kromě žloutenky typu A pro vybrané skupiny. Smažené jídlo podávané horké je nízkorizikové; kiosky podléhají americké hygienické regulaci.

V San Juanu a dalších turistických oblastech je vegetariánských i veganských restaurací dost, mimo ně se dá vždy vystačit s rýží, fazolemi a smaženým plátanem.

2026, cena v běžném baru nebo restauraci; v kioscích na pláži (např. Piñones) vyjde studené pivo levněji, kolem 3–4 USD.

Otevřená nádoba s alkoholem je zakázaná v autě. Na veřejných prostranstvích a plážích se pravidla liší obec od obce — v San Juanu je běžné pít z plechovky nebo plastu na pláži, sklo je skoro všude zakázané.

Na rozdíl od pevninských USA (21 let) je hranice v Portoriku 18 let — Portoriko jako teritorium není vázáno federálním zákonem, který státům nařizuje hranici 21.

Celoostrovní zálohový systém na PET lahve a plechovky zatím nefunguje. Zákon, který by zavedl zálohu nejméně 5 centů na nápojový obal, byl opakovaně navržen (naposledy jako Senate Bill 189), ale zatím nebyl schválen. Recyklační kontejnery jsou běžné ve větších městech a turistických oblastech, systém ale není povinný ani jednotný.