V létě (červenec–září) hrozí kvůli suchu, vedrům a větru zvýšené riziko lesních požárů, zejména na jihu (Provence, Landes) — jen v roce 2026 zasáhly přes 35 000 hektarů. Dlouhé vlny veder přes 40 °C ve vnitrozemí jsou čím dál běžnější. V horách (Alpy, Pyreneje) hrozí v zimě lavinové nebezpečí.
V létě (červenec–září) hrozí kvůli suchu, vedrům a větru zvýšené riziko lesních požárů, zejména na jihu (Provence, Landes) — jen v roce 2026 zasáhly přes 35 000 hektarů. Dlouhé vlny veder přes 40 °C ve vnitrozemí jsou čím dál běžnější. V horách (Alpy, Pyreneje) hrozí v zimě lavinové nebezpečí.
V lesích a na loukách po celé zemi žijí klíšťata (přenašeči klíšťové encefalitidy a boreliózy) a zmije obecná, nejčastěji v Centrálním masivu — uštknutí obvykle není pro dospělého člověka smrtelné, ale vyžaduje ošetření. Na jaře je potřeba dávat pozor na housenky procesionářky (žahavé chloupky dráždí kůži i dýchací cesty).
V lesích a na loukách po celé zemi žijí klíšťata (přenašeči klíšťové encefalitidy a boreliózy) a zmije obecná, nejčastěji v Centrálním masivu — uštknutí obvykle není pro dospělého člověka smrtelné, ale vyžaduje ošetření. Na jaře je potřeba dávat pozor na housenky procesionářky (žahavé chloupky dráždí kůži i dýchací cesty).
Nejvyšší vrchol Alp Mont Blanc (4809 m) i další vrcholy francouzských Alp výrazně přesahují výšku, od které při rychlém výstupu roste riziko výškové nemoci (zhruba 2500 m n. m.). Týká se hlavně horolezců a turistů na vysokohorských chatách, běžný pobyt v podhůří riziko nepředstavuje.
Nejvyšší vrchol Alp Mont Blanc (4809 m) i další vrcholy francouzských Alp výrazně přesahují výšku, od které při rychlém výstupu roste riziko výškové nemoci (zhruba 2500 m n. m.). Týká se hlavně horolezců a turistů na vysokohorských chatách, běžný pobyt v podhůří riziko nepředstavuje.