Rakouské Alpy dosahují až 3798 m (Grossglockner). Riziko výškové nemoci roste zhruba od 2500 m n. m. při rychlém výstupu — týká se hlavně horolezců a skialpinistů, běžný turista na horské chatě ho většinou nepocítí.
Rakouské Alpy dosahují až 3798 m (Grossglockner). Riziko výškové nemoci roste zhruba od 2500 m n. m. při rychlém výstupu — týká se hlavně horolezců a skialpinistů, běžný turista na horské chatě ho většinou nepocítí.
V zimní sezóně (prosinec–duben) hrozí v Alpách lavinové nebezpečí — sezóna 2025/26 byla mimořádně tragická (26 obětí k únoru 2026 oproti desetiletému průměru 16). Rakousko patří i k evropsky nejbouřkovějším zemím, v některých oblastech padne 8 000–15 000 blesků ročně, hlavně v létě.
V zimní sezóně (prosinec–duben) hrozí v Alpách lavinové nebezpečí — sezóna 2025/26 byla mimořádně tragická (26 obětí k únoru 2026 oproti desetiletému průměru 16). Rakousko patří i k evropsky nejbouřkovějším zemím, v některých oblastech padne 8 000–15 000 blesků ročně, hlavně v létě.
Hlavním rizikem jsou klíšťata (přenašeči klíšťové encefalitidy a boreliózy) v lesích a trávě od jara do podzimu, a vosy/sršni, jejichž bodnutí může u alergiků způsobit anafylaktický šok. Jedovaté zmije se vyskytují ojediněle v horských a suchých oblastech, útok na člověka je vzácný.
Hlavním rizikem jsou klíšťata (přenašeči klíšťové encefalitidy a boreliózy) v lesích a trávě od jara do podzimu, a vosy/sršni, jejichž bodnutí může u alergiků způsobit anafylaktický šok. Jedovaté zmije se vyskytují ojediněle v horských a suchých oblastech, útok na člověka je vzácný.