Hola – Ahoj Buenos días – Dobré ráno Buenas noches – Dobrý večer Gracias – Děkuji Por favor – Prosím ¿Cuánto cuesta? – Kolik to stojí? No entiendo – Nerozumím
Salvadorská společnost stojí na osobních vztazích. Klíčová slova jsou confianza, tedy důvěra budovaná opakovaným kontaktem, a respeto, respekt k postavení a věku. Zdraví se podáním ruky, s úsměvem a přímým pohledem do očí, a před jakýmkoli hovorem se řekne buenos días nebo buenas tardes. Oslovuje se Señor, Señora nebo profesním titulem a příjmením, dokud vás sami nevyzvou k neformálnějšímu tónu. Pozdrav se neodbývá, příliš rychlý a věcný start působí chladně. Mezi sebou Salvadorci používají vos místo tú, usted zůstává pro formální a uctivé situace, a přechod od usted k vos je signál, že se vztah uvolnil. Komunikace bývá zdvořilá a nepřímá, sdělení se změkčují, aby se neporušil vztah, takže se vyplatí poslouchat spíš tón než doslovný obsah. Nejdřív se mluví o rodině a běžném životě, teprve pak o věci samé, a pozvání na kávu nebo oběd znamená, že vztah roste. Náboženství se veřejně nerozebírá, ale katolická i evangelikální tradice se promítá do důrazu na skromnost, harmonii a vyhýbání se otevřenému konfliktu.
Ve městech jako San Salvador nebo Santa Ana se místní oblékají podobně jako jinde v Latinské Americe: džíny, tričko nebo halenka a zavřené boty či sandály. V malých městech, na venkově a v kostelech se čeká skromnost, tedy zakrytá ramena, kraťasy alespoň po kolena a nic těsného ani odhalujícího. Do kostela, ať jde o metropolitní katedrálu v San Salvadoru nebo o vesnické kostely na Ruta de las Flores, se nechodí v tílku, crop topu ani v krátkých šortkách, klobouk se uvnitř sundává, telefon se ztiší a během bohoslužby se nefotí selfie. Na plážích typu El Tunco nebo Costa del Sol je to volnější, ale chodit po městečku jen v plavkách se nenosí, mimo písek se přehazuje tričko nebo pareo. Denní teploty se na pobřeží drží mezi 24 a 32 stupni, takže se hodí prodyšné látky a pohodlné boty na chození.
Nejtvrdší salvadorské tabu není zdvořilostní, ale trestní. Zákon o zákazu mar, pandas a organizací zločinné povahy, dekret číslo 458 z roku 2010, v článku 1 prohlašuje za nelegální nejen samotné gangy, ale i texty, malby, návrhy, kresby, graffiti nebo jakoukoli jinou formu vizuálního vyjádření umístěnou na veřejném i soukromém majetku, která výslovně nebo skrytě přenáší poselství spojené s těmito skupinami, zvlášť pokud naznačuje jejich kontrolu území nebo vyhrožuje obyvatelstvu. Stejný článek zakazuje rozhlasu, televizi, tisku i digitálním médiím reprodukovat zprávy pocházející nebo údajně pocházející od gangů, pokud by mohly vyvolat neklid a paniku. Zákon dopadá i na každého, kdo takovým skupinám vědomě pomáhá nebo z nich má prospěch. Gangová symbolika se tedy v Salvadoru nebere jako estetika ani recese, a to ani na zdi, ani na tričku, ani na sdíleném snímku.
Nový rok (1. 1.), Týden svatého (2.–4. 4.), Svátek práce (1. 5.), Matčin den, Otcův den, Svátek Spasitele (6. 8.), Den nezávislosti (15. 9.), Všech duší (2. 11.), Vánoce (25. 12.)
Ministerstvo práce uvádí, že zákonná směna je 8 hodin ve dne a 7 hodin v noci, což týdně dělá 44 hodin denních nebo 39 nočních podle článku 161 zákoníku práce. Denní směna se počítá od šesté ráno do sedmé večer, noční od sedmé večer do šesté ráno. U nebezpečných a zdraví škodlivých prací je limit 7 hodin ve dne a 6 v noci, tedy 39 hodin týdně podle článku 162; mladiství smějí jen 6 hodin denně a 34 týdně a v noci nesmějí pracovat vůbec podle článku 116. Zákon určuje hodiny, ne dny. Úřady a kanceláře drží pondělí až pátek, ale 44 hodin se do pěti dnů po osmi nevejde, takže v obchodě a ve službách bývá běžné i sobotní dopoledne.
V obchodech, obchodních centrech a restauracích se o ceně nevyjednává. Zákon o ochraně spotřebitele řadí mezi zakázané praktiky nabízet spotřebiteli zboží nebo služby bez vystavených cen a mezi základní práva spotřebitele patří pořídit zboží nebo službu za podmínek, které prodejce veřejně nabídl, což stojí v článku 4 písmeno e. U promoakcí a zvláštních nabídek ukládá článek 30 obchodníkům povinnost informovat o podmínkách, celkové ceně a době trvání, ať už reklamou, cedulemi na viditelném místě, nebo etiketami nalepenými na zboží. Nad dodržováním bdí Defensoría del Consumidor. Vystavená cena je tedy ta, kterou zaplatíte, a snaha ji stlačit působí nemístně. Prostor zbývá jen tam, kde se ceny nevyvěšují, tedy na tržnicích a u pouličních prodejců, hlavně u řemeslných výrobků.