Zákony

Za pašování drog hrozí v Súdánu přísné tresty — britské ministerstvo zahraničí to uvádí jednou větou a bez dalších podrobností, což samo o sobě znamená, že se s tím nemá experimentovat. Vedle drog stojí za zmínku alkohol: zatčen za jeho pití můžete být bez ohledu na okolnosti, i když nemuslimům ho zákon výslovně nezakazuje.

Nosit u sebe doklad totožnosti s fotografií, typicky pas, je v Súdánu zákonná povinnost — trvale, ne jen při kontrole. Za konfliktu to má praktický dopad: kontrolních stanovišť je hodně a na některých se podle britského ministerstva zahraničí vybírají peníze.

Súdánská úprava je rozporná a v praxi se s ní nedá počítat. Formálně nemuslimové alkohol pít smějí, ale ne v přítomnosti muslimů — britské ministerstvo zahraničí k tomu ale hned dodává, že zatčen můžete být za pití alkoholu tak jako tak, bez ohledu na okolnosti. Pro cestujícího z toho plyne jediný použitelný závěr: v Súdánu se nepije. Světová zdravotnická organizace ostatně Súdán vede mezi zeměmi, kde je konzumace alkoholu zakázaná, a hranici alkoholu v krvi u řidičů proto vůbec neuvádí.

Súdán ratifikoval úmluvu o kontrole tabáku už v roce 2005, úplný zákaz kouření ale nemá ani v jednom z devíti prostředí, která Světová zdravotnická organizace sleduje — ani ve zdravotnických zařízeních, školách, na úřadech, v kancelářích, restauracích, kavárnách a barech, ani ve veřejné dopravě. Zákon přesto bezzubý není: pokuty za kouření existují a vybírají se od kuřáka i od provozovatele, funguje systém stížností s povinným prošetřením. Na krabičkách musí být zdravotní varování na 75 % přední i zadní strany, což je nadprůměrně přísné. Výsledek je tedy „něco mezi": plošně se kouření nikde nezakazuje, ale ani nelze čekat, že projde všude.

Kempování mimo hlídaná místa v Súdánu nepřipadá v úvahu. Britské ministerstvo zahraničí popisuje rozsáhlou násilnou kriminalitu včetně vloupání a přepadení v obydlích, vysokou hrozbu únosu a zadržení na celém území a vymáhání peněz na kontrolních stanovištích. Humanitární pracovníci a novináři jsou podle nich vnímáni jako legitimní cíl. K bezpečnostním důvodům se v období dešťů od července do října přidávají fyzické: vádí, tedy vyschlá koryta, se plní bleskovou povodní bez varování — a právě rovné dno vádí přitom vypadá jako ideální místo na nocleh.

Přespat v autě je v Súdánu riskantní hned z několika stran. Britské ministerstvo zahraničí radí při jízdě zamykat dveře a mít zavřená okna — kvůli krádežím z vozidla a pokusům otevírat dveře stojících aut. Stání na odlehlém místě tuhle radu popírá. Silniční doprava je navíc sama o sobě označená za činnost se zvýšeným rizikem, kterou má smysl podnikat jen v nezbytných případech. V noci se nesvítí: pouliční osvětlení obvykle chybí a řada vozidel jede bez světel. Mnoho řidičů nemá řidičský průkaz ani pojištění a nehody jsou časté.

Za konfliktu se v Súdánu v citlivých místech nedoporučuje fotografovat vůbec. Britské ministerstvo zahraničí výslovně zakazuje fotoaparát i mobil v blízkosti vládních budov, vojenských objektů, technické infrastruktury včetně čerpacích stanic a dalších citlivých míst, jmenovitě mostů a letišť. Pohybují se tam příslušníci bezpečnostních složek v civilu, takže absence uniformy neznamená, že vás nikdo nesleduje. Na výkonnější fotoaparáty a dalekohledy může být potřeba povolení — stejně jako na satelitní telefony, nahrávací zařízení a radiové vysílače. Podmínky je nutné ověřit předem na súdánském zastupitelském úřadu.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace o stavu bezpečnosti silničního provozu 2023 Súdán zákon o dětských zádržných systémech nemá — není stanovena věková ani výšková hranice a není předepsaná žádná technická norma. Děti smějí sedět na předním sedadle. Zákon o bezpečnostních pásech naopak existuje, nevztahuje se ale na všechna sedadla. Vlastní autosedačku má proto smysl vzít s sebou bez ohledu na to, že ji nikdo nevyžaduje.