Kultura

5–10 % z účtu při spokojenosti, není povinné ani očekávané tak silně jako v jižní Evropě.

Nejvýznamnějším švédským svátkem je Midsommar (letní slunovrat, pátek mezi 19.–25. 6.) — země se prakticky zastaví, hodně obchodů a restaurací zavírá. Dalšími svátky jsou Nový rok (1. 1.), Velký pátek, Velikonoční neděle a pondělí, Valborg/filipojakubská noc (30. 4.), Svátek práce (1. 5.), Švédský národní den (6. 6.), Den Všech svatých (sobota kolem 1. 11.) a Vánoce (24.–26. 12., Štědrý den se slaví nejvíc).

Hej / God dag – Ahoj / Dobrý den Hej då / Vi ses – Na shledanou Tack (så mycket) – Děkuji (moc) Varsågod – Prosím / Není zač Ja / Nej – Ano / Ne Ursäkta – Promiňte Jag förstår inte – Nerozumím Pratar du engelska? – Mluvíte anglicky? Vad kostar det? – Kolik to stojí?

Švédové velmi rádi slaví a každá příležitost, včetně blížícího se víkendu, je pro ně důvodem k setkávání, které tradičně provází hromadné nákupy a konzumace alkoholu. S příchodem jara a prvních teplých slunečních paprsků lidé houfně zaplňují parky i ulice a zahajují dlouhou a oblíbenou sezónu pikniků. Poslední dubnový večer pak slaví svátek Valborg, při kterém se venku zapalují velké hranice, pořádají se bujaré studentské slavnosti a definitivně se vítá jaro. Vůbec nejdůležitějším a nejoblíbenějším svátkem v roce je ovšem přivítání léta o letním slunovratu. Během tohoto svátku se staví májka, u které probíhají lidové tance a popíjí se alkohol. K tradiční hostině na oslavu slunovratu patří nakládaní sledi, nové brambory a jahodový dort se šlehačkou. Švédové také od 19. století na začátku června formou pikniků a s chlebíčkovým dortem slaví den své státnosti. Zajímavé zvyky doprovázejí církevní svátky. Během Velikonoc se švédské děti převlékají za čarodějnice s namalovanými tvářemi, obcházejí sousedy s vlastnoručně vyrobenými přáníčky a koledují o drobné sladkosti, které si často odnášejí v kávových konvicích. Vánoční období zahajuje 13. prosince svátek svaté Lucie s typickými ranními průvody dětí v bílých košilích, v jejichž čele kráčí dívka se svítící korunou na hlavě. Samotné Vánoce slaví Švédové 24. prosince a k jejich novodobým zvykům patří odpolední rodinné sledování animovaných příběhů Kačera Donalda. Vánoční tabule má podobu obloženého stolu, na kterém nesmí chybět šunka, ryby, vánoční pivo, rýžová kaše nebo masové kuličky. Z dřívějších pohanských dob navíc pochází tradice nechávat část rýžové kaše pro domácí skřítky, aby si rodina udržela jejich přízeň do dalšího roku. Velmi specifickým švédským zvykem je celonárodní užívání takzvaného snusu. Jedná se o směs rozemletého a upraveného vlhkého tabáku, který se nekouří, ale aplikuje se zastrčením přímo pod horní ret. Tento zvyk je v zemi běžný napříč celou společností včetně žen a představuje oblíbenou a diskrétnější alternativu k běžnému kouření cigaret.

Oblékání je neformální, praktické a spíš minimalistické, do lepších restaurací se očekává upravenější styl. Do kostelů se sluší zakrytá ramena.

Švédové cení osobní prostor, zdrženlivost a rovnost (koncept „lagom“ — akorát, bez přehánění) — chlubení se úspěchy nebo majetkem je vnímáno jako nevkusné. Přerušování řeči druhého je nezdvořilé, ve frontách se čeká na pořadí i tam, kde chybí fyzická přepážka.

Muslimská menšina tvoří ve Švédsku zhruba 8 % populace, nejvíc ve velkých městech. Ramadán běžný provoz obchodů, restaurací ani dopravy pro turisty nijak neovlivňuje.

Ceny jsou pevně dané, smlouvání v obchodech ani restauracích není zvykem.