Nǐ hǎo – Dobrý den Xièxiè – Děkuji Bú kèqì – Není zač Zàijiàn – Na shledanou Duìbùqǐ – Promiňte Úředním jazykem je standardní (mandarínská) čínština psaná tradičními znaky, běžně se ale mluví i tchajwanštinou (hokkien) a hakkou.
Pohostinnost a zdvořilost jsou na Tchaj-wanu velmi ceněné, dárky se předávají a přijímají oběma rukama. Žvýkání betelového ořechu ("binlang") je stále rozšířený zvyk hlavně mezi řidiči náklaďáků a taxikářů, prodává se u silnic v nasvícených stáncích. Diskuze o politickém statusu ostrova vůči Číně je citlivé téma, kterému je lepší se s cizími lidmi vyhnout.
Běžné oblečení je neformální a praktické, ve velkých městech je vhodné počítat s vysokou vlhkostí a v létě s extrémním vedrem. Do chrámů a svatyní se nechodí v plavkách ani příliš odhaleně, sundávání obuvi před vstupem do domácnosti je běžný zvyk.
Zapichování hůlek svisle do misky s rýží připomíná obětinu předkům na pohřbu a je silně netaktní, stejně jako podávání jídla hůlkami z hůlek do hůlek. Ukazování na lidi nataženým prstem se považuje za nezdvořilé, zdvořilejší je otevřená dlaň. Debaty o politickém vztahu k pevninské Číně je lepší s cizími lidmi nezahajovat.
Nový rok (1. 1.), čínský (lunární) Nový rok s několikadenním volnem (leden/únor podle lunárního kalendáře), Den památky 228 (28. 2.), Den dětí (4. 4.), Svátek práce (1. 5.), Svátek dračích lodí (květen/červen podle lunárního kalendáře), Svátek středu podzimu (září/říjen podle lunárního kalendáře), Národní den/Dvojité deset (10. 10.), Den restaurace Tchaj-wanu (25. 10.), Den ústavy (25. 12.).
Ceny v obchodech i na nočních trzích bývají pevné, drobné smlouvání je tolerované nanejvýš u suvenýrů nebo elektroniky ve větším množství.