NaTHNaC řadí u Vietnamu žloutenku typu A i břišní tyfus mezi očkování doporučená většině cestovatelů — obojí se přenáší kontaminovaným jídlem a vodou. Pít proto balenou, převařenou nebo filtrovanou vodu. Led ve městech pochází zpravidla z průmyslové výroby (válečky s dírou uprostřed), zatímco drcený led z neznámého zdroje je rizikovější.
Národní jídlo je phở, vývar s rýžovými nudlemi a hovězím, kuřecím nebo jiným masem. Na jihu se k němu nosí talíř bylinek, limetky a chilli. Bánh mì je bageta s paštikou nebo grilovaným masem, bylinkami a nakládanou zeleninou. Gỏi cuốn jsou čerstvé rýžové závitky, cao lầu nudle z Hoi Anu a bún bò Huế pálivá hovězí polévka se středu země. Skoro ke všemu se podává rybí omáčka nước mắm. Sever vaří jemně, střed pálivě a jih sladce.
Phở, bánh mì nebo bún chả z chodníku jsou ve Vietnamu běžnou snídaní i obědem. NaTHNaC ale u země doporučuje očkování proti žloutence typu A i tyfu většině cestovatelů. Polévky a grilované maso podávané horké jsou nízkorizikové. Opatrnost si zaslouží čerstvé bylinky a syrová zelenina podávané k jídlu, protože se myjí v kohoutkové vodě, a nakrájené ovoce stojící na pultu.
Díky mahájánovému buddhismu, jehož mniši nesmějí jíst maso, najdete bezmasé jídlo všude, od restaurací po pouliční stánky. Hledejte slovo chay: cơm chay, phở chay nebo bánh mì chay. Buddhistická kuchyně nepoužívá ani cibuli a česnek.
Sklenice točeného bia hơi v Hanoji 8 000–15 000 VND (2026), velikost sklenice zdroj neuvádí. Řemeslné pivo v moderním baru stojí 70 000–120 000 VND.
Hlavní jídlo ve střední restauraci 80 000–200 000 VND (2026), phở v místní vývařovně v Hanoji 25 000–35 000 VND.
Vietnamci spropitné nedávají a nikdo ho nečeká. Podniky zvyklé na západní turisty s ním počítají, nedat nic je ale v pořádku.
Zákon o alkoholu (čl. 10) zakazuje pít ve zdravotnických zařízeních, ve školách během výuky, na úřadech v pracovní době a na dalších veřejných místech, která určí vláda. Jinde se pít smí.